PRM0046 Programování III pro neinformatiky - 2/2 Z/Zk

Výběrová přednáška pro studenty neinformatických oborů - hlavní náplní je neprocedurální programování.

přednáška pátek 9:00 v K3, cvičení pátek 10:40 K3

• Obsah a cíle předmětu
• Co bylo na přednáškách a cvičeních
• Zkouška - požadavky a zatím vypsané termíny
• Literatura :
  • Základní literatura
  • Doplňková literatura
  • Fotky z výuky

Obsah a cíle předmětu

Předmět prohlubuje znalosti z programování pro studenty, pro něž není informatika hlavním oborem.

Hlavní náplní kursu je neprocedurálního programování, které může být na základě zájmu studentů případně doplněno o další témata.

Neprocedurální programování se obejde bez základních kamenů běžných procedurálních jazyků (Pascal, C, C++, Basic), kterými jsou pojem proměnné (jako jména pro kus paměti) a přiřazovacího příkazu.

Programování se tak přibližuje "klasickému matematickému uvažování".

• Hlavní důraz je věnován programování v jazyce Prolog. Studenti si prakticky osvojí dovednosti v logickém programování. V Prologu se také vytvářejí a ladí zápočtové úlohy.
• Jako doplňkové téma se proberou základy funkcionálního programování na bázi jazyků LISP a Haskell. V těchto jazycích studenti nemusejí prakticky programovat.
• Styl výkladu i požadavky u zkoušky berou ohled na to, že jde o výběrovou přednášku pro nespecialisty v informatice. Z Prologu se zkouší schopnost naprogramovat nepříliš těžké úlohy, z funkcionálního jen hlavní ideje - obdobně jako na jiných zkouškách - na podrobnostech se lze domluvit..

Literatura pro první část přednášky:

Základní literatura:

• Rudolf Kryl: Úvod do programovacího jazyka Prolog
  učební text - ke stažení z WWW stránek přednášejícího aktuální verze 3.02 ve formátu pdf nebo zip
  Text byl původně napsán pro čtenáře s o poznání menší programátorskou erudicí, než má většina z Vás. Proto by mělo jít o "nenáročné čtení před usnutím". Text pokrývá přibližně první polovinu látky z Prologu. Obsahuje řadu jednoduchých programů. Budu vděčný za připomínky a opravy chyb - posílejte je na můj mail a v subjectu uveďte číslo verze, ke které se připomínky vztahují.
• Přehled předdefinovaných forem ve vykládaném dialektu LISPu
  Ke stažení ve formátu pdf
• Paul Hudak, Joseph H. Fasel: A Gentle Introduction to Haskell
  ke stažení z www.haskell.org
  Poměrně čtivý základní text o programovacím jazyku Haskell. Pokrývá vše z jazyka, co probereme. Některé partie vynecháme, můžeme však jít dál v programátorské obtížnosti úloh.
  Na dané adrese můžete získat úplný přehled o problematice jazyka Haskell.

Doplňková literatura (není nutná):

• P.Jirků a kol. : Programování v jazyku Prolog
  SNTL 1991
  Pěkná knížkav češtině. Neobsahuje mnoho těžších příkladů, věnuje se však dost podrobně souvislostem s logikou.
• Bratko I.: PROLOG Programming for Artificial Intelligence
  Addison-Wesley, Reading, Massachussets, 1986 ISBN 0-201-14224-4
  Stále velmi pěkná knížka. První díl obsahuje výklad Prologu (náš přístup k výkladu je do značné míry poplatný přístupu této knihy), druhý obsahuje výklad některých základních partií umělé inteligence pomocí programů v Prologu.
• Harold Abelson, Gerald Jay Sussman, Julie Sussman : Structure and Interpretation of Computer Programs
  Mc Graw-Hill Book Company 1985 ISBN 0-07-000-422-6
  Výklad principů programování na bázi jazyka XSCHEME (dialekt jazyka LISP). Kniha byla používána v základnídním kursu programování na MIT.
  My použijeme tohoto jazyka i příkladů z této knihy k velmi zběžnému seznámení s principy LISPu.
• Ivan Kalaš : Iné programovanie - stretnutie s jazykom Lisp
  Alfa 1992
  Krásná kniha s množství originálních příkladů. Uživaný dialekt LISPu se poněkud liší od toho, se kterým budeme pracovat na přednášce my.

Zkoušky

Pokud se nehodí žádný termín, je možno se domluvit na jiném.
K přihlášení ke zkoušce ani ke jejímu skládání není třeba mít zápočet.

Zatím vypsané termíny - vždy v posluchárně S3

1. pátek 8.6.2007 od 9:00
2. pondělí 18.6.2007 od 9:30
3. pondělí 25.6.2007 od 9:00
4. pondělí 2.7.2007 od 9:00

Požadavky ke zkoušce

Zkouška má písemnou a ústní část, podstatně větší váhu má část písemná.

V písemné části mají studenti dvě hodiny na vypracování dvou nepříliš obtížných příkladů, v nichž má student prokázat, že ovládl základní techniku neprocedurálního programování. Jeden z příkladů bude mět být napsán v Prologu, u druhého si student může jazyk zvolit (Prolog, XSCHEME, Haskell) .

Ústní část se skládá ze dvou částí

• společná (zkoušející a zkoušený) oprava vytvořených programů a diskuse nad nimi
• Kromě toho může student dostat otázku z některého z následujících témat:
  Prolog
  1. Tvar programu v Prologu a algoritmus jeho interpretace
  2. Deklarativní a operační sémantika programu v Prologu
  3. Operátor řezu, negace
  4. Rozdílové seznamy
  5. Predikáty pro řízení databáze (assert,...)
  6. Predikáty grupování termů (bagof, setof) a jejich užití
  7. Prostředky a techniky pro vytváření efektivních programů v Prologu
  Funkcionální programování a Haskell
  1. Typy v Haskellu, typová specifikace funkce
  2. Základní způsoby definování výrazů
  3. Sémantika "mečování" parametrů, as patterns ( @s ), žolíky ( _ ), lazy-parametry ( ˜x ),
  4. Lazy vyhodnocování, "nekonečné" termy.