PRM0046 Programování III pro neinformatiky - 2/2 Z/Zk

Výběrová přednáška pro studenty neinformatických oborů - hlavní náplní je neprocedurální programování.

přednáška pátek 12:20 v K2, cvičení pátek 14:00 K2
24.února jen motivační přednáška a úmluva, cvičení není.

• Obsah a cíle předmětu
• Co bylo na přednášce
• Literatura pro první část přednášky:
  • Základní literatura
  • Doplňková literatura
• Požadavky ke zkoušce

Obsah a cíle předmětu

Předmět prohlubuje znalosti z programování pro studenty, pro něž není informatika hlavním oborem.

Kurs má dvě části:

• První - dominantní - část je věnována principům neprocedurálního programování. Neprocedurální programování se obejde bez základních kamenů běžných procedurálních jazyků (Pascal,C,C++,Basic), kterými jsou pojem proměnné (jako jména pro kus paměti) a přiřazovacího příkazu.
  Programování se tak přibližuje "klasickému matematickému uvažování".
  • Hlavní důraz je věnován programování v jazyce Prolog. Studenti si prakticky osvojí dovednosti v logickém programování. V Prologu se také vytvářejí a ladí zápočtové úlohy.
  • Jako doplňkové téma se proberou základy funkcionálního programování na bázi jazyka LISP.

• Druhá část je alternativní - přizpůsobím se přáním studentů:
  • Buď dále prohloubíme poznatky z neprocedurálního programování - této variantě dávám přednost já
  • nebo se věnujeme principům objektového návrhu programů. Jako základ si vezmeme jazyk Java. Vůbec však nepůjde o technické detaily jazyka,
  • nebo případně něco úplně jiného
  Zda a kolik materiálu této části se bude zkoušet, bude určeno podle fakticky probrané látky a zájmu studentů. Velmi pravděpodobně se tato část zkoušet nebude.

Literatura pro první část přednášky:

Základní literatura:

• Rudolf Kryl: Úvod do programovacího jazyka Prolog
  učební text - ke stažení z WWW stránek přednášejícího aktuální verze 3.02 ve formátu pdf nebo zip
  Text byl původně napsán pro čtenáře s o poznání menší programátorskou erudicí, než má většina z Vás. Proto by mělo jít o "nenáročné čtení před usnutím". Text pokrývá přibližně první polovinu látky z Prologu. Obsahuje řadu jednoduchých programů.
  Budu vděčný za připomínky a opravy chyb - posílejte je na můj mail a v subjectu uveďte číslo verze, ke které se připomínky vztahují.

Doplňková literatura (není nutná):

• P.Jirků a kol. : Programování v jazyku Prolog
  SNTL 1991
  Pěkná knížkav češtině. Neobsahuje mnoho těžších příkladů, věnuje se však dost podrobně souvislostem s logikou.
• Bratko I.: PROLOG Programming for Artificial Intelligence
  Addison-Wesley, Reading, Massachussets, 1986 ISBN 0-201-14224-4
  Stále velmi pěkná knížka. První díl obsahuje výklad Prologu (náš přístup k výkladu je do značné míry poplatný přístupu této knihy), druhý obsahuje výklad některých základních partií umělé inteligence pomocí programů v Prologu.
• Harold Abelson, Gerald Jay Sussman, Julie Sussman : Structure and Interpretation of Computer Programs
  Mc Graw-Hill Book Company 1985 ISBN 0-07-000-422-6
  Výklad principů programování na bázi jazyka XSCHEME (dialekt jazyka LISP). Kniha byla používána v základnídním kursu programování na MIT.
  My použijeme tohoto jazyka i příkladů z této knihy k velmi zběžnému seznámení s principy LISPu.
• Ivan Kalaš : Iné programovanie - stretnutie s jazykom Lisp
  Alfa 1992
  Krásná kniha s množství originálních příkladů. Uživaný dialekt LISPu se poněkud liší od toho, se kterým budeme pracovat na přednášce my.

Literatura pro druhou část přednášky:

Požadavky ke zkoušce

Zkouška má písemnou a ústní část, podstatně větší váhu má část písemná.

V písemné části mají studenti dvě hodiny na vypracování dvou nepříliš obtížných příkladů v Prologu, v nichž má student prokázat, že ovládl základní techniku neprocedurálního programování (u každého příkladu může být předepsané i jak má být řešen).

Ústní část se skládá ze dvou částí

• společná (zkoušející a zkoušený) oprava vytvořených programů a diskuse nad nimi
• Kromě toho může student dostat otázku z některého z následujících témat:
  Prolog
  1. Tvar programu v Prologu a algoritmus jeho interpretace
  2. Deklarativní a operační sémantika programu v Prologu
  3. Operátor řezu, negace
  4. Rozdílové seznamy
  5. Definování operátorů
  6. Predikáty pro řízení databáze (assert,...)
  7. Predikáty grupování termů (bagof, setof) a jejich užití
  8. Prostředky a techniky pro vytváření efektivních programů v Prologu
  Funkcionální programování a Haskell
  1. Typy v Haskellu, typová specifikace funkce
  2. Základní způsoby definování výrazů,
  3. Sémantika "mečování" parametrů, as patterns ( @s ), žolíky ( _ ), lazy-parametry ( ˜x ),
  4. Lazy vyhodnocování, "nekonečné" termy.