Požadavky ke zkoušce z předmětu PRG030 Programování I.

zimní semestr 1. ročníku bakalářského studijního programu Informatika školní rok 2003/2004

Zkouška má praktickou, písemnou a ústní část. Organizuje se společně pro všechny paralelky. Získání zápočtu není podmínkou pro skládání zkoušky.

Praktický test u počítače

Složení testu je podmínkou připuštění studenta k dalším dvěma částem zkoušky.
Na složení testu má student tři pokusy. Počet pokusů, které student ke složení testu potřeboval, nemá vliv na výsledek zkoušky, opakované skládání testu není opravnou zkouškou.
Test se neznámkuje, hodnotí se jen udělal - neudělal. V případě, že program vytvořený při testu je buď velmi pěkný nebo hodně nešikovný, sdělí to zkoušející studentovi. K této informaci bude přihlédnuto, bude-li známka z písemné a ústní části zkoušky "nerozhodná". Výsledky praktického testu se nezapisují do zkušební zprávy, jsou evidovány u zkoušejících.

Při testu má student prokázat, že ovládl základy algoritmizace a praktické dovednosti nutné k odladění programu na počítači.
Během 3 hodin musí student samostatně sestavit a odladit na počítači program řešící středně obtížnou úlohu. Pracuje se v prostředí Borland Pascal 7.0.
Úlohy jsou formulovány tak, aby nevyžadovaly použítí "pokročilejších" částí jazyka Pascal (dynamicky alokované proměnné, datové soubory, objektové programování). Student musí svůj program předvést, vysvětlit jeho funkci, případně být schopen ho v reálném čase jednoduše modifikovat. Hodnotí se nejen funkčnost vytvořeného programu, ale i to, jak je program navržen a naprogramován. Není při tom vyžadována (časová) optimalizace algoritmu - stačí, není-li algorimus "vysloveně hloupý". Vzhledem k omezenému času se nepožaduje, aby byl program komentován (i když komentáře vytvářené současně s programemem mohou práci na programu podstatně zjednodušit).
Spolu s programem musí student předat zkoušejícímu i dostatečný počet testovacích dat (pokud je vstup/výstup programu ze/do souboru pak tyto soubory na disku, pokud program komunikuje z konzole, pak papír, na který opsal vyzkoušené vstupy a jim odpovídající výstupy), na kterých funkčnost programu testoval. Součástí hodnocení výkonu studenta je i návrh testovacích dat. Data by měla program vyzkoušet jak v typických tak i v anomálních situacích. Správnost výsledku by měla být nějak jednoduše a na programu nezávisle ověřitelná.
Při návrhu programu myslete na to, aby jeho spuštění netrvalo zbytečně dlouho. Pokud je např. při každém spuštění programu zadat 20 čísel z klávesnice, můžete tak při opakovaném spuštění programu ztratit neúnosně mnoho času.

Pokud zkoušející zjistí, že předávaný program nefunguje správně, může studentovi dát možnost program opravit, zpravidla však student nedostane takovou možnost více než jednou.

Při práci na testu nejsou povoleny žádné pomůcky. Případné potřebné informace o detailech programovacího jazyka student může zjistit z helpu Borland Pascalu.

Pro úspěšné složení testu jsou potřeba m.j. následující znalosti:

Na znalost jazyka či konkrétních algoritmů můžete být při praktickém testu tázáni pouze v souvislosti s řešenou úlohou.

Na praktický test i na zkoušku se studenti zapisují ve fakultním informačním systému. Přečtěte si podrobnější pokyny pro přihlašování.

Písemná část a ústní část zkoušky

Písemná část a ústní část zkoušky se konají zpravidla v jeden den. Klasifikují se společně. Jak již bylo řečeno, klasikaci může ovlivnit i informace o velmi dobrém či nepříliš dobrém praktickém testu.

Písemná část zkoušky

Studenti mají během 50 minut vyřešit jednodnochou úlohu na práci s ukazateli a spojovými datovými strukturami. Úlohy nejsou algoritmicky náročné.

Ústní část

V ústní části zkoušky se požadují znalosti programovacího jazyka a algoritmů podle níže uvedeného seznamu.
Tento seznam bude upřesněn do konce prosince, kdy bude jasné, co skutečně odpředneseme. Nic podstatného do něj však nepřibyde, může dojít nanejvýš k přesnějšímu vymezení jednotlivých okruhů. Na předtermínech platí požadavky v této verzi.